Říjen 2014

Pátek večer

28. října 2014 v 12:22 | Gwendoline
Bolest na skleničkách vína
půllitrech s pivem a na hrncích od kafe
ve švitořivých hlasech fotrů s týdenním strništěm
skrytá mezi vrzáním židlí
mezi hutnou vrstvou kouře z levných cigaret
rozeznáš spolehlivě tu chvíli
když se převaluje v ústech špína
a staří přátelé
se nezávazně trumfují v nenávistných projevech
konstruují názorové neshody
jednají spolu jako účastníci soudního řízení
jako barman s nepřizpůsobivým návštěvníkem podniku
vidíš
když se lidem mozek plní bílým dýmem
ruka se jen tak mimochodem snaží dotknout nebe
tělo se bezvládně kymácí do pravého rohu místnosti
tak poznáš
že je čas se zvednout a odejít z hospody


Parelelní vesmír citového života

10. října 2014 v 23:57 | Gwendoline
Básnická sbírka s názvem Večer u počítače s Manou, básnická sbírka obsahující témata z každodenního života

Šest hodin třicet minut středoevropského času

7. října 2014 v 15:23 | Gwendoline
Otevřela jsem oči do podzimního rána
vše bylo zbarvené do fialova
a na zdech nevisely psychedelické obrazy
napadlo mě
že to svým způsobem není vůbec okouzlující
ale dál jsem tomu nevěnovala pozornost
vše začalo ztrácet svou fialovost
a impozantní ticho
nahradilo kvílení technických vynálezů
někde v povzdálí hučel vysavač co čistí ulici
od odpadků a nedopalků jež tu a tam vyhodím
když nejsem v tom správném
ekologickém rozpoložení
občas zadrnčely okenní tabulky parapety
a součástky nákladních aut
která těžkopádně projížděla
po dlažebních kostkách kočičích hlavách
svlažených podzimní vlhkostí z uplynulé noci
řidiči těch nákladních aut
se dle mého názoru cítili pramálo komfortně
když jim kočičí hlavy pod koly aut třásly vnitřnostmi
a jejich hlavy se při jízdě kývaly doprava a doleva
a rovněž nahoru a dolů
hlasatel v ranních zprávách skoro neslyšně prohlásil
že takhle to vždycky začíná
ale já jsem se nemohla zbavit pocitu
že právě toto je ten okamžik
kdy to nenávratně končí

https://www.facebook.com/R170poetry/posts/382132251939482